Historie školy

Počátky školství

První zmínka o škole v Jablunkově, citovaná i těšínským historikem Franciszkiem Popiolkem, pochází z roku 1652. Dozvídáme se, že v roce 1685 už stála v Jablunkově dřevěná škola, kde rektor obýval patro a varhaník se nastěhoval do přízemí. Přes zimu chodilo do školy kolem 60 dětí, v létě méně. Podle kusých záznamů můžeme konstatovat, že jablunkovská škola byla dlouho tzv. triviální školou, což znamená, že při výuce náboženství se kladl důraz na výuku čtení, psaní a počítání. Vyučovalo se v jazyce německém. Od roku 1744 se školní docházka stala povinnou.

 

V roce 1782 bylo Těšínsko v rámci správní reorganizace začleněno do Moravskoslezského gubernia se sídlem v Brně. Ve všech školách našeho regionu, tedy i v Jablunkova, byla zavedena výuka v jazyce moravském. Učilo se také podle moravského "Slabikáře". Moravská škola v Jablunkově přetrvala do poloviny 19. století, kdy po revolučních událostech roku 1848 obyvatelstvo monarchie obdrželo nová práva a svobody. V této souvislosti usiloval jablunkovský děkan o zavedení školní výuky v jazyce zdejšího obyvatelstva, tedy v polštině. Stalo se tak po úspěšné deputaci jablunkovských občanů, vedených knězem W. Piontkem, u císaře.

 

V Jablunkově byla zřízena tzv. škola utrakvistická. Žáci první až třetí třídy se učili v polském jazyce, němčina se probírala ve zvláštních lekcích. Ve čtvrté a páté třídě se pak vyučovalo v jazyce německém, polština byla nepovinná. Až do roku 1870 byla jablunkovská škola trojtřídní, po přestavbě v létech 1870 - 1871 už měla třídy čtyři.

 

V dalších letech byl kladen stále větší důraz na povinnost školní docházky a dosavadní školní budova se stala nevyhovující. Byla zbourána a v roce 1882 byla zahájena výstavba školy nové. Prosazení její stavby však nebylo snadné. Významně k tomu přispěl mlynář Józef Fullbier, který ve své závěti pro tyto účely věnoval 20 000 rýnských. Škola byla slavnostně otevřena 23.října 1883, kdy po polní mši a výstřelech u moždíře tehdejší "burmistr A. Ausschwitzer" slavnostně předal klíče od nové budovy řídícímu Janu Netterovi. Jeho nástupcem se později stal František Blažej, který jablunkovskou utrakvistickou školu u kostela vedl do roku 1918. Z bývalé "rakouské" vznikla po roce 1918 škola polská, tam byla také v roce 1921 prozatímně otevřena první třída české menšinové školy.
 

Tradice středních škol

Tradice vzdělávání na území Jablunkova tedy sahá do druhé poloviny 17. století, kdy byla postavena první škola, ovšem první střední škola se objevila až o dvě století později po 2. světové válce.

 

Ze středních škol, které se na tomto území objevily, stojí za zmínku reálné gymnázium, které bylo znovu otevřeno po ukončení 2.světové války. Při prvním zápisu v roce 1945 bylo zapsáno 38 studentů. Ve školním roce 1946/47 navštěvovalo gymnázium 74 studentů, rozdělených do dvou tříd. Jedna učebna se nacházela v budově měšťanské školy (čp. 416) na Školní ulici, druhá na Bělé v budově čp. 10. Ve školním roce 1947/48 gymnázium sloužilo 114 studentům ve třech ročnících.

 

Do funkce ředitele byl jmenován Josef Plaček. V souvislosti se školskou reformou v roce 1948 bylo Reálné gymnázium v Jablunkově uzavřeno. V důsledku reformy v roce 1953 vznikla nová jedenáctiletá střední škola, která byla v Jablunkově zřízena ve školní budově u kláštera. Ředitelem se stal Miroslav Zadělák, zástupcem Bohumil Smyček. V roce 1955/56 byl jmenován nový ředitel Pacák z Nového Jičína. Nepodařilo se však pro něj najít byt, proto na místo rezignoval. Správou školy byl pověřen Bohuslav Smyček.

 

V roce 1956 proběhly ve škole první maturity. Úspěšnou maturitní zkoušku tehdy složilo 31 žáků denního studia a 10 žáků studia večerního. V roce 1961 se Bohumil Smyček stal ředitelem, zástupcem byl Josef Kodras. O rok později Bohuslav Smyček ze školy odchází a ředitelem se stal Josef Kodras.

 

Na základě nového školského zákona byly v roce 1961 dosavadní jedenáctileté školy změněny na střední všeobecně vzdělávací školy. V červnu 1964 je jablunkovská SVVŠ přemístěna do školní budovy čp. 416 na Školní ulici, kde doposud sídlila základní devítiletá škola. Ře ditelem nově ustanovené SVVŠ se stal Eduard Saran.

 

Ve školním roce 1966/67 měla škola šest tříd. Maturitní zkoušku složilo 62 studentů. V roce 1969 začal proces likvidace SVVŠ, která byla nakonec přemístěna do Třince. V prvním poválečném školním roce byla škola umístěna v bývalé české měšťance. Dne 1. září 1945 v Jablunkově opět zahájila činnost odborná škola pro ženská povolání, která zde byla otevřena roku 1937. v roce 1945 nastoupilo do prvních dvou ročníků 48 žákyň. V období 1946 až 1948 se vyučovalo v polské škole u kostela.

 

Od 1. ledna 1950 byla škola přeměněna na vyšší školu zdravotní. Vyučovalo se ve dvou ročnících. Dále žáci pokračovali ve studiu v Opavě, Ostravě a Brně. Praktickou výuku žákyně absolvovaly v českotěšínské nemocnici. Z toho důvodu vyla na začátku padesátých let škola v Jablunkově zrušena a přemístěna do Českého Těšína.

 

Česká rolnická škola původně sídlila v Návsí. Na podzim roku 1947 byla přemístěna do měšťanské školy v Jablunkově. Vyučování zde probíhalo dvakrát týdně, a to odpoledne od dvou do čtyř. Mezi předměty nechyběl český jazyk, ruský jazyk, matematika a odborné zemědělské nauky. Děvčata se učila šití a vaření. Ve školním roce1948/49 školu navštěvovalo 15 žáků. Správcem se stal Josef Jedlička, učitelem byl Jindřich Sargánek. V následujícím školním roce byla škola přeložena do prostorů zrušeného gymnázia v budově čp. 10 na Bělé.

Samostatná polská rolnická škola měla od roku 1948 své sídlo v budově bývalé polské měšťanky. Ve školním roce 1949/50 polská škola také přesídlila do budovy čp.10 na Bělou. Výuka byla obdobná jako na škole české.

Na konci školního roku 1950/51 byly obě rolnické školy zrušeny ve prospěch nově zřízené rolnické školy v Českém Těšíně.
 

Založení Učňovské školy zemědělské a její proměny

Usnesením rady ONV v Českém Těšíně byla dnem 1.9.1959 zřízena v Jablunkově Učňovská škola zemědělská s českým a polským jazykem vyučovacím. Zřízením této školy byl pověřen Jiří Drahoš, tehdejší ředitel zvláštní školy. Jeho hlavní úlohou bylo nejen založení školy, ale především získávání mládeže pro práci v zemědělství a zajištění odborné a potřebné kvalifikace této mládeže. Tato škola měla navazovat na tradici zimní rolnické školy,  která působila v Dolní Lomné už za první republiky až do roku 1948.

 

V prvním roce byla škola umístěna v budově radnice, pak krátkodobě přesídlila do domu pionýrů, a posléze se vrátila zase na radnici. Od následujícího roku ji bylo přiděleno jedno patro v budově bývalého okresního soudu. Měla připravovat mládež pro práci v zemědělství, zejména v jednotných zemědělských družstvech. Škola byla dvouletá a měla jednu třídu českou a jednu třídu polskou.

 

Za výuku v polské třídě odpovídal Leonard Guňka, který v předcházejících letech působil na už zmiňované polské rolnické škole. Vzhledem k tomu, že Jiří Drahoš odmítl studium v Brně a rozhodl se zůstat ředitelem na zvláštní škole, od roku 1960 byl ředitelem jmenován Ing. František Sikora z Českého Těšína. Učitelský sbor se skládal z kmenových učitelů odborných předmětů s příslušnou kvalifikací, externích učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů a z mistrů odborného výcviku. Externí učitelé byli postupně vystřídáni vlastními kmenovými učiteli. Ve funkci instruktorů pracovali Ing. Marta Adamcová, Anna Kawuloková, Jan Kawulok, Teofil Skalka a Štěpan Habrnal.

 

Teoretická výuka probíhala v postupně zřizovaných učebnách, odborný výcvik pak na polích, ve stájích a dílnách JZD Návsí, později i v jiných zemědělských závodech. Rychle byl doplňován stav učebních pomůcek a postupně zařízeny i vlastní dílny. Škole chyběl internát. Všichni žáci dojížděli. Byl zaveden jeden učební obor Pěstitel-chovatel. Třídy byly málopočetné. V roce 1960 školu úspěšně ukončilo 24 žáků.
 

Zrod a následný vývoj Zemědělského odborného učiliště

V roce 1961 byla zřízena síť zemědělských odborných učilišť. Rovněž v Jablunkově dosavadní učňovská škola byla reformována na Zemědělské odborné učiliště. K dosavadním dvěma složkám výchovně vyučovacího procesu přibyla i výchova mimoškolní. V praxi to znamenalo zřízení domova mládeže a zavedení mimoučební výchovy. Do sboru přibyli další členové –vychovatelé.

 

Internát byl zřízen v jednom křídle bývalé soudní budovy. Jeho kapacita byla však nedostačující, většina žáků nadále dojížděla. Učňů postupně přibývalo. Koncem šedesátých let mělo učiliště již devět tříd. Postupovalo rovněž vybavování učebními pomůckami, mezi jinými byly pořízeny také traktory. Velká pozornost byla věnována dívčím předmětům šití a vaření, které byly součástí učebního oboru chovatelka hospodářských zvířat. Tato kombinace předmětů nahrazovala do jisté míry předměty bývalé rodinné školy. Dále byla zavedena výuka řízení motorových vozidel.

 

S přibývajícím počtem žáků se staly dosavadní prostory nedostačující. V roce 1968/69 školu navštěvovalo 106 žáků a opustilo ji 41 absolventů. Rozhodnutím odboru školství KNV Ostrava bylo ZOU Jablunkov v roce 1970 přemístěno do budovy bývalého gymnázia na Školní ulici čp. 416, kde získalo více prostorů. Počet tříd vzrostl na dvanáct a v nových prostorách bylo možno ubytovat více učňů. Současně však bylo nutno provádět rozsáhlé adaptační práce uvnitř budovy.

 

Byly vybudovány specializované odborné učebny s příslušnými kabinety, zaváděna nová didaktická technika včetně televize, především však bylo rozšiřováno strojní vybavení. Větší množství a také modernější učební pomůcky umožňovaly názornější a tímto také kvalitnější výuku. Postupné vybavování školních závodů moderní technikou a zavádění nových technologií výroby přispívalo ke zkvalitnění odborného výcviku. V roce 1974 vznikly pro potřebu učiliště také nové garáže.

 

Pedagogický sbor byl plně kvalifikován, každá odbornost měla svého učitele. Ve výchovně-vzdělávacím procesu byl kladen důraz na souvislost a vzájemnou návaznost všech složek: teoretické výuky, odborného výcviku a mimoškolní výchovy. Velmi důležitou se stala spolupráce se zemědělskou praxí, sledování novinek a uplatňování moderních technologií. Významná byla spolupráce s rodiči i učebními podniky.

 

Rozvoj mechanizace zemědělské výroby si na začátku 80. let vyžádal zřízení nového učebního oboru opravář zemědělských strojů. V této souvislosti bylo nutno vybudovat příslušné zázemí jako jsou dílny, garáže, hangáry, sklady apod. Výstavba byla prováděna svépomocně. V letech 1982-83 vznikl moderní areál odborného výcviku vybavený nejnovější technikou, zařízením a stroji.

 

Koncem 70. a počátkem 80. let nová koncepce učňovského školství umožnila vznik středních odborných učilišť. Z tohoto důvodu od 1.9.1981 bylo učiliště reorganizováno na Střední odborné učiliště zemědělské. Školu navštěvovalo 186 žáků. Učiliště bylo tříleté, mělo devět tříd a působilo zde 10 učitelů a 15 mistrů odborného výcviku. V té době vznikala učňovská zařízení poskytující střední odborné vzdělání v tříletých učebních oborech s širším pojetím teorie i praxe a s většími nároky na mimoučební výchovu. Pro jablunkovské učiliště to znamenalo především vybudovat nový moderní a prostorný domov mládeže s větší ubytovací kapacitou a prostory stávajícího internátu uvolnit pro teoretické vyučování.

 

Domov mládeže byl vybudován vedle areálu odborného výcviku pod Vitališovem, čímž vznikla nová ucelená jednotka. Podstatně se zvýšil počet ubytovaných i vychovatelů. Pracovalo zde 6 vychovatelů. Otevřel se nový prostor pro mimoškolní výchovu. Vzrostl rovněž počet zájmových kroužků i počet jejich členů. Působily zde kroužky hudební, taneční, recitační a kroužky sportovní. Postupně byla založena hudební skupina a pěvecký soubor. Byla prováděna kulturní vystoupení pro učilištní mládež, ale též i pro širokou veřejnost. Pravidelná byla účast v rámci umělecké tvořivosti mládeže na místních, krajských a často i národních kolech. Samotné učiliště bylo pořadatelem několika krajských kol. Rovněž pravidelně byly organizovány sportovní soutěže, zejména v lyžování a fotbale. SOU Jablunkov několikrát pořádalo krajské soutěže v lyžování a jednou bylo dokonce pořadatelem národního kola.

 

Střední odborné učiliště zemědělské bylo řízeno ministerstvem zemědělství prostřednictvím institutu výchovy a vzdělávání a jeho krajských poboček. Začátkem 90. let získalo právní subjektivitu s vlastním rozpočtem. Odborný dozor vykonávali krajští a ústřední inspektoři.

 

Od 1. září 1991 byla zařazena do sítě škol tříletá Rodinná škola. Zřizovatelem byl školský úřad ve Frýdku Místku. Vedením byl pověřen Ing. Petr Lorenz. Od 1. září 1992 byl do funkce ředitele školy jmenován Ing. Antonín Lipowski. V 1993 bylo schváleno dvouleté denní nástavbové studium pro absolventy tříletých učebních oborů. První maturanti opustili školu ve školním roce 1995/96.
 

Vznik Integrované střední školy

V roce 1994 došlo sloučením dříve dvou samostatných právních subjektů, Středního odborného učiliště zemědělského a Rodinné školy. Vznikla Integrovaná střední škola.

 

Zřizovatelem ISŠ Jablunkov bylo Ministerstvo zemědělství České republiky č.j. 1746/94-42 ze dne 31. srpna 1994. ISŠ Jablunkov vznikla na základě dodatku č. 1, ke zřizovací listině příspěvkové organizace Středního odborného učiliště zemědělského Jablunkov č.j. 3163/91-510, ze dne 20. června 1991. Funkcí ředitele školy byl pověřen Ing. Antonín Lipowski. Zástupcem pro praktické vyučování a statutárním zástupcem byl Jan Dziadek, zástupcem pro teoretické vyučování zůstal Ing. Petr Lorenz.

 

Vytvořením tohoto typu školy došlo k realizaci dlouhodobé snahy nejenom občanů města Jablunkova, ale i širokého okolí, vrátit do nejvýchodnější části České republiky působnost střední školy. Takže ve školním roce 1995/96 byl zaveden nový atraktivní druh studia typu rodinné školy a to čtyřleté studium se zaměřením na ekonomické a administrativní služby zakončené maturitní zkouškou.

 

Výuka studijního oboru na Rodinné škole v Jablunkově však musela být ukončena ve školním roce 1998/99. Došlo k tomu na základě rozhodnutí o zrušení rodinných škol MŠMTV pod vedením ministra školství Ing. Ivana Pilipa, které nabylo platnost od 6.2. 1997.

 

K 1.10. 2001 v rámci celostátní reorganizace škol, kdy všechny školy přecházely pod správu kraje, změnila i ISŠ Jablunkov svého zřizovatele, kterým bylo doposud Ministerstvo zemědělství České republiky, a přešla pod správu Krajského úřadu Moravskoslezského kraje.

 

Vzhledem k úspěšnému získání nového studijního oboru Podnikání a služby, od 1. září 2004 došlo opět ke změně názvu školy na Střední odbornou školu a Střední odborné učiliště podnikání a služeb, Jablunkov, podle MŠMT č.j. 28512/2003, protože tento nový název školy lépe vystihoval její zaměření.

 

Jelikož dosavadní ředitel školy Ing. Antonín Lipowski odcházel do důchodu, bylo koncem školního roku 2003/04 vyhlášeno konkurzní řízení na funkci ředitele SOŠ a SOU podnikání a služeb v Jablunkově. Na základě výběrového řízení byl od 1.11.2004 jmenován novým ředitelem Ing. Roman Szotkowski.
 

 

Přehled jednotlivých učebních oborů

Tříleté učební obory

První obor, který se začal vyučovat na Učňovské škole zemědělské ve školním roce 1958/59 byl dvouletý obor Pěstitel-chovatel. Poprvé tuto školu opustilo 24 absolventů. Tento obor byl zachován i později na Zemědělské odborné škole až do roku 1964, kdy úspěšně složilo závěrečné zkoušky 57 studentů dvou tříd.

 

V tomto roce také poprvé ukončilo tuto školu 12 studentů nově zavedeného tříletého oboru Zemědělec-mechanizátor, ve kterém se učňové mohli specializovat do roku 1967, kdy školu opustilo 23 absolventů tohoto oboru. V následujících letech tento obor prodělal několik obměn a byl rozdělen na dva konkrétně zaměřené obory a to obor Chovatel-mechanizátor a Pěstitel-mechanizátor. Od 2. poloviny roku 1965 až do 1. poloviny roku 1976 se tyto obory vzájemně střídaly.

 

Ve školním roce 1972/73 se k těmto oborům přidal nový obor Chovatel hospodářských zvířat a o rok později to byl obor Traktorista-mechanizátor. Tento obor také prodělal několik změn, které nastaly v příštích létech. Od 1. září 1979 byl nahrazen oborem Opravář zemědělských strojů a hned v následujícím roce jej vystřídal obor Mechanik-opravář. V obou oborech byly otevřeny dvě třídy a tedy ve školním roce 1981/82 úspěšně skončilo 42 opravářů zemědělských strojů a o rok později 60 mechaniků-opravářů. Tento obor byl již nahrazen oborem Mechanik-opravář se zaměřením pro zemědělské a lesní stroje a zařízení. Pod tímto názvem byl zachován až do roku 1988, kdy došlo k divergenci tohoto oboru na dva další a to Mechanik-opravář se zaměřením pro zemědělskou techniku rostlinné výroby a Mechanik-opravář se zaměřením pro renovaci zemědělské techniky a kovářství, které zcela zanikly ve školním roce 1994/95 a byly opětovně nahrazeny oborem Strojní mechanik se zaměřením pro stroje a zařízení, ve kterém získaly specializaci dva ročníky učňů tohoto oboru v počtu 24 prvního ročníku a 19 druhého ročníku, a znovu obnoveným oborem Opravář zemědělských strojů, který přetrval do dnešního dne.

 

Tento obor je zaměřený na výuku oprav motorových vozidel, zemědělských strojů a zařízení a jejich funkčních celků. Absolvent se naučí provádět i jednoduché renovace strojních součástí. Naučí se základním dovednostem v kování a soustružení. Má možnost získat svářečský průkaz pro svařování elektrickým obloukem a plamenem. Dále absolvuje kurz pro získání řidičského průkazu skupiny B,C,T.

 

Také obor Chovatel hospodářských zvířat musel prodělat určité změny. V roce 1980 byl zastoupen oborem Chovatel pro chov skotu, prasat a ovcí. Tento obor byl ponechán beze změn až do roku 1988, kdy jej nahradil dívčí obor Chovatelka pro chov hospodářských zvířat. Poslední absolventky tohoto oboru ukončily studium ve školním roce 1993/94 v počtu 22.

 

V roce 1992/93 byla zahájená činnost oboru Zemědělec, ve kterém byl vyškolen pouze jeden ročník učňů a této kvalifikace dosáhlo pouze 19 absolventů, a Mechanik-opravář se zaměřením pro silniční motorová vozidla, který se do dnešního dne zachoval v pod názvem Automechanik.

Po roce 1987 a z důvodu stagnace zemědělství se některé obory staly spíše neperspektivními, a proto bylo nutné je nahradit novými.

 

Nový dívčí obor vznikl v roce 1994 pod názvem Provoz služeb pro domácnost, jehož cílem bylo připravit dívky zejména v oblastech společného stravování, zahradnictví, ve službách, v individuální péči o staré lidi a děti, jako hotelové hospodyně, hospodyně v cizích domácnostech, prodavačky textilií a potravin.

Ve školním roce 1996/97 se nekonal nábor do učebních oborů s ohledem na školní reformu, jejíž součástí bylo zavedení povinné devítileté školní docházky.

 

Od 1.září 1999 byl otevřen nový učební obor Kuchař-číšník pro pohostinství, jehož zavedení si vyžádalo renovaci kuchyně na ulici Zahradní, která zde byla poprvé zprovozněna při zavedení domova mládeže v roce 1979, a zároveň nainstalování nové kuchyně na ulici Školní.
 

Čtyřleté studijní obory

Již dlouhou dobu trpěla oblast Jablunkovska nedostatkem maturitních oborů, a proto byl vypracován v roce 1991 z podnětu Městského úřadu v Jablunkově strategický plán rozvoje města a jeho okolí. Navrhovatelé v tomto plánu doporučili zřízení gymnázia v městě Jablunkově. Pracovníkům ISŠ se však podařilo přesvědčit představitele města, o tom že zřizování nového gymnázia v Jablunkově není tak účelné, jak zavedení alespoň jednoho studijního oboru na už existující ISŠ, který by byl vhodný jak pro dívky tak i pro chlapce.

 

ISŠ Jablunkov po útlumu studijního oboru čtyřleté Rodinné školy, tj. od roku 1997, podávala návrhy na zavedení studijního oboru, avšak ministerstvo školství tyto žádosti vždy zamítlo.

 

Po všech návrzích a obsahových změnách k zavedení studijního oboru, které ISŠ vypracovala pro ministerstvo školství, se jí podařilo uspět a v roce 2001 byl schválen obor Veřejnosprávní činnost, který měl připravovat žáky pro výkon ucelených agend v rámci samotné působnosti obcí a měst a dílčích správních agend územních, ústředních nebo jiných orgánů státní správy, zejména těch, které mají sídlo v regionu školy. Ovšem 1.října 2001 správa Krajského úřadu Moravskoslezského kraje vznesla proti tomuto rozhodnutí námitku s tím, že tento obor nemá perspektivu a místo něj byl škole doporučen obor podnikání a služby. Na základě tohoto návrhu od 1. září 2001 byla zahájena činnost čtyřletého maturitního oboru Podnikání a služby.

 

Absolventi tohoto studijního oboru mají být středoškolsky vzdělanými odborníky znalými základní problematiky výroby a jejich základních ekonomických zákonitostí. Dále mají být připraveni na výkon různorodých činností, které souvisí s ekonomickou, obchodně podnikatelskou a administrativní praxí. Mají nalézt uplatnění v pojišťovnách, v bankovním sektoru i v oblasti státní správy a samosprávy.

 

S novými trendy, které se v současném školství objevují a se zvýšeným konkurenčním bojem škol o žáka, který zde vznikl v souvislosti s celkovým úbytkem dětí na základních školách a zároveň související se slučováním menších škol ve větší celky, ve školním roce 2003/04 škola zažádala o schválení zavedení, v České republice nově vznikajícího studijního oboru, Technického lycea.

 

Cílem tohoto studijního oboru je zvýšit zájem žáků o studium technických oborů a vybavit je takovými dovednostmi, které jim usnadní adaptaci na požadavky vysokoškolského studia technických disciplín. Pojetí vzdělávacího programu je zaměřeno nejen na osvojování teoretických poznatků, ale zejména na rozvíjení technického myšlení, vytváření dovedností analyzovat a řešit problémy, aplikovat získané vědomosti, samostatně studovat a uplatňovat při studiu efektivní pracovní metody a postupy.
 

Nástavbové studium

Existence rodinné školy dala impuls ke vzniku dvouletého nástavbového studia, což mělo umožnit absolventům tříletých oborů nejen získat maturitu a tím také střední odborné vzdělání, ale také prohloubit a rozšířit znalosti především v oblasti administrativně-ekonomické, s cílem připravit absolventa na podnikatelskou dráhu, na vedení firmy či společnosti. důraz měl být kladen i na zvýšení jazykově komunikativních dovedností.

 

První ročník nástavbového studia byl otevřen ve školním roce 1994/95 v počtu jedné třídy. Jednalo se o obory Podnikání v oboru strojírenství a Podnikání v oboru zemědělství. V následujícím roce proběhly první maturitní zkoušky těchto oborů, při čemž úspěšně složilo maturitní zkoušku 25 studentů.

 

Se zánikem tříletého oboru zemědělec a současně se vznikem oboru provoz služeb pro domácnost, úzce souvisí zánik nástavbového oboru podnikání v oboru zemědělství a současně zrod oboru Podnikání v oborech obchodu a služeb ve školním roce 1995/96. O rok později se k tomuto oboru přidal nový obor Podnikání v oborech zemědělství a lesního hospodářství.

 

V roce 1997 byla snaha vedení školy nahradit také obor podnikání v oboru strojírenství novým oborem, který by lépe odpovídal návaznosti na učňovské obory, které již na této škole existovaly. Jednalo se o obor Podnikání v technických povoláních. Avšak tato žádost v té době nebyla schválena.

 

Na jaře 1999 neproběhl nábor do nástavbového studia, protože v důsledku školské reformy z roku 1996 chyběly 3. ročníky tříletých učňovských oborů.

 

Ve školním roce 2003/04 vedení školy zažádalo o otevření dálkového nástavbového studia v oborech Podnikání v technických povoláních a Podnikání v oborech obchodu a služeb, a této žádosti bylo vyhověno. Studijní program v tomto dálkovém studiu je tříletý a probíhá formou přednášek a konzultací v odpoledních hodinách jednou týdně. Studium je určeno pro absolventy tříletých učebních oborů výše uvedeného zaměření.